Tajemník úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu

SEDLÁČEK Jan 29.11.2015 00:00:00

Samostatnou kapitolou tématu Obecní úřad je tajemník úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu

Tajemník úřadu

Funkce tajemníka se obligatorně zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem nebo obecním úřadem s rozšířenou působností, jinak je toto rozhodnutí na uvážení obce. Tajemník je zaměstnancem obecního úřadu. Jmenuje a odvolává ho starosta se souhlasem krajského úřadu. Starostovi je odpovědný za plnění úkolů nejen v přenesené, ale i v samostatné působnosti. Tajemník jako vedoucí zaměstnanec musí splnit podmínku tříleté praxe úředníka.[1] Tato povinnost se však nevztahuje na úředníky malých obecních úřadů, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu. Tajemník zajišťuje výkon přenesené působnosti obce, plní úkoly mu uložené zastupitelstvem, radou i starostou. Plní také úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a stanoví jim platy. Může se s poradním hlasem účastnit zasedání zastupitelstva a schůzí rady. Na rozdíl od jiných osob s právem vystoupit na zasedání, může i bez výslovné úpravy v příslušném jednacím řádu předkládat návrhy k rozhodnutí. Některá rozhodnutí jsou dokonce spojena s výlučnou navrhovací iniciativou tajemníka.[2] Na tajemníka se vztahuje zákaz výkonu veškerých funkcí v politických stranách a politických hnutích.

Zaměstnanci zařazení do obecního úřadu

V obecním úřadu se můžeme setkat s různými kategoriemi zaměstnanců obce. Radě obce je vyhrazeno stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu (v obcích, kde se rada obce nevolí je tato pravomoc vyhrazena zastupitelstvu obce). Zvláštní postavení zaměstnanců obce mají tzv. úřední osoby (úředníci), pro něž je významný zákon č. 312/2002 Sb., o úřadnících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon, který upravuje pracovní poměr úředníků a jejich vzdělávání, se naopak nevztahuje na ty zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu, kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo kteří výkon takových prací řídí. Na obě tyto kategorie zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu se vztahuje zákoník práce, avšak s tím, že na pracovněprávní vztahy úředníků obce se použije zákoník práce tehdy, pokud zákon č. 312/2002 Sb. nestanoví jinak. Zákon č. 312/2002 Sb. tedy neupravuje pracovní poměr úředníků obce komplexně, ale pouze jen některé zvláštnosti ve vztahu k obecné úpravě obsažené v zákoníku práce. Platové poměry úředníků obcí se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.[3]

Hledisko malých obcí

Podstatným problémem malých obcí je skutečnost, že velkou část činností koná starosta obce. Některé činnosti z hlediska pravomocí, které mu udělují zákon o obcích. Řadu činností však vykonává jako přestavitel obecního úřadu, který v některých případech tvoří sám společně s místostarostou. Pro řadu starostů se může stát složité se v této problematice orientovat. V praxi je například běžné, že obecní úřad rozhoduje  v přenesené působnosti ve správním řízení, jehož účastníkem je sama obec.

[1] § 5 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Např. jmenování a odvolávání vedoucích odborů obecního úřadu.

[3] Horáček, J. a kol.: Vedení obce v praxi. Praha: Raabe, 2008, ISSN: 1802.8187, A 1.3 str. 11. – 12.