Rukověť starosty

10.5. Stížnosti

Správní řád (dle § 175 SŘ) umožňuje dotčeným osobám, aby se obracely na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu obecně, neposkytuje-li nový správní řád prostředek ochrany (srov. např. institut ochrany před nečinností aj.). To, že stěžovatel stížnost podá, mu nesmí být v žádném případě na újmu.

Stížnost umožňuje reflektovat požadavek na profesionální výkon veřejné správy, kdy osoby jednající jménem toho kterého správního orgánu musí být za každých okolností schopny nestranného a profesionálního postupu i v případě podání stížnosti. Odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt stěžovatele není tímto ustanovením nijak dotčena.

Stížnost je přípustné podat písemně nebo ústně. Je-li podána ústně stížnost, kterou nelze vyřídit ihned, sepíše o ní správní orgán písemný záznam. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení ve věci. Právě tomuto správnímu orgánu stanoví nový správní řád v procesu vyřizování stížnosti zásadní odpovědnost, která se na nadřízený správní orgán přenáší pouze v případě, že má stěžovatel za to, že stížnost nebyla příslušným správním orgánem řádně vyřízena a požádá proto v této souvislosti o přešetření své stížnosti.

Správní orgán skutečnosti uvedené ve stížnosti prošetří, a pokud uzná za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popř. též další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Výsledky šetření zaznamená správní orgán do spisu. Nový správní řád stanoví lhůtu pro vyřízení stížnosti. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel, rovněž v této lhůtě, vyrozuměn. Stanovená lhůta může být překročena pouze tehdy, je-li nutno obstarávat rozsáhlý podkladový materiál pro vyřízení stížnosti a správnímu orgánu se toto nepodaří zajistit v zákonem stanovené lhůtě.

Pokud správní orgán shledal stížnost důvodnou anebo alespoň částečně důvodnou, je povinen učinit bezodkladně nezbytná opatření k nápravě, která zaznamená do spisu vedeného jím ve věci. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě bude stěžovatel vyrozuměn pouze tehdy, jestliže o to požádal (typicky v podané stížnosti anebo kdykoli v průběhu vyřizování stížnosti).

 

Příklad z praxe:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 12. 2009, č. j. 57 Ca 2/2009 - 17, odmítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení nezákonnosti postupu žalované strany spočívajícího v zabránění žalobci v jízdě odtažením jeho vozidla tov. zn. Mercedes 300, RZ X, k němuž došlo dne 5. 11. 2008. V odůvodnění tohoto usnesení soud uvedl, že žalobce nevyužil možnosti domáhat se ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu podáním stížnosti podle § 175 správního řádu. Rovněž tak se žalobce domáhal určení, že zásah byl nezákonný. Z těchto důvodů soud žalobu jako nepřípustnou podle § 85 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.

Z výše uvedených důvodů vyplývá v že, institut stížnosti je nedostatečný ochranný a nápravný prostředek, který má na mysli § 85 s. ř. s. Považovat za těchto podmínek využití stížnosti za nezbytnou podmínku přípustnosti žaloby podle § 85 s. ř. s. by tak mohlo vést k nežádoucímu odepření soudní ochrany a kontroly. Pominout pak nelze ani inkompatibilitu § 175 správního řádu se soudním řádem správním, zejména pak s jeho § 84 odst. 1, který stanovuje subjektivní dvouměsíční lhůtu pro podání žaloby. V komparaci se lhůtou pro vyřízení stížnosti by totiž mohla nastat situace, že v důsledku podaní stížnosti, která navíc vlivem § 175 odst. 5 správního řádu nemusí být vyřízena ve lhůtě do 60 dnů, ale ve lhůtě delší, by došlo ke zmeškání subjektivní lhůty pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Ostatně na to stěžovatel příhodně poukazoval. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. byl naplněn, a proto je kasační stížnost důvodná. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 věty první s. ř. s. napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je krajský soud podle § 110 odst. 3 s. ř. s. vázán výše vysloveným právním názorem. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodne podle § 110 odst. 2 věty první s. ř. s. krajský soud v novém rozhodnutí.

 

 

Použité zdroje:

ASPI verze 2015. Automatizovaný systém právních informací. Praha: Wolters Kluwer, a. s. (2015)

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.