16.3.2. Povodňové plány

Povodňové plány (§ 71 a § 78 vodního zákona) jsou stěžejními dokumenty pro přípravu na zvládnutí povodní, ale i při samotném vypořádávání se s existující povodní. Povodňové plány zpracovávají povodňové orgány těch obcí, jejichž území může být povodní ohroženo. Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavových oblastech, nebo pro stavby, které by mohly zhoršit průběh povodně, je potřeba, aby jejich vlastníci vypracovali v součinnosti s povodňovým orgánem obce svůj vlastní povodňový plán. Pokud obec zpracovává povodňový plán, je její povinností každoročně kontrolovat jeho aktuálnost, a to zpravidla v období jarního tání.

Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

Obsah povodňových plánů se dělí na:

1. věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,
2. organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,
3. grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.

Povodňovými plány územních celků jsou:

1. povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,
2. povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností,
3. povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,
4. Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.

Povodňové prohlídky (§ 72 vodního zákona) se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky. Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně. Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.

Digitální povodňové plány byly zpracovány za finanční podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 až 2013, oblasti podpory 1.3 Omezování rizika povodní. Plány jsou zpracovány v souladu s vodním zákonem č. 254/2001 Sb. Povodňové plány jsou využitelné i pro občany města a jednotlivých obcí ke zjištění informací například o záplavovém území, neveřejná část je oddělená heslem. Naměřená data a hlášení o dosažených stupních povodňové aktivity jsou přenášena do sídla městské policie a na mobilní telefony zástupců obce.

Forma dotací - Operační program Životní prostředí 2014 až 2020

Operační program Životní prostředí 2014 až 2020 (dále jen OP ŽP 2014 až 2020) v rámci specifického cíle 1.3 bude financovat projekty, které zajistí povodňovou ochranu intravilánu obcí. Cílem Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocovaní a zvládaní povodňových rizik je omezit riziko nepříznivých účinků spojených s povodněmi zejména na lidské zdraví a na život, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Přijata opatření na snížení rizika povodní musí být v souladu s požadavky směrnice a zohledňovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik. Předpokládá se pokračovaní podpory konkrétních protipovodňových opatření (suché nádrže s řízením režimem plnění podle manipulačního řadu, řízený rozliv do krajiny, zkapacitnění koryt vodních toků v intravilánech, zvýšení přirozené retence údolních niv, zpomalení odtoku v ploše povodí, využití stávajících vodních děl pro povodňovou ochranu, adaptace území omezující škodlivé účinky působení lokálních přívalových srážek – bleskové povodně apod.). Pro specifický cíl 1.3 se předpokládá využití přibližně 230 mil € tj. 6 mld. Kč

Podporované aktivity v rámci specifického cíle 1.3:

• zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů,
• hospodařeni se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využiti namísto jejich urychleného odváděni kanalizaci do toků,
• obnoveni, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace, vodních děl sloužící povodňové ochraně,
• stabilizovaní a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost vyplývajících z „Registru svahových nestabilit“.

Dále v rámci specifického cíle 1.4 podpoří OP ŽP 2014 až 2020 preventivní protipovodňová opatření. Specifický cíl 1.4 tvoří soubor opatření zaměřených na prevenci a ochranu obyvatel, majetku, kulturního dědictví a životního prostředí před účinky povodně a zajištění zlepšení rychlosti a kvality informací v době povodně (zejména projekty hodnocení povodňového rizika, studie odtokových poměrů včetně návrhu efektivních protipovodňových opatření, přípravu povodňových orgánů na provádění operativních opatření při nebezpečí povodně a během povodní, tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, aktualizace podkladů pro stanovování záplavových území, rozšíření a zkvalitnění předpovědní a výstražné služby a hlásné služby v době povodně). Zkušenosti z povodní v roce 2006 a přívalových povodni 2009 a 2010 i povodně z června 2013 ukazuji, že rychlost a kvalita informaci jsou zásadní pro zvládnutí povodňového rizika, zmírnění možnosti přímého ohrožení lidských životů či možného snížení povodňových škod. Důležitost informovanosti vzrůstá zvláště u přívalových povodní v případě menších toků. V ČR jsou předpovědní modely o srážkách a průtocích řešeny na centrální úrovni (Český hydrometeorologický ústav), manipulace na vodních dílech v rámci dílčích povodí (podniky Povodí), ale odpovědnost za varování a evakuaci obyvatel je na místní úrovni. Pro specifický cíl 1.4 se předpokládá využití přibližně 76 mil € tj. 2 mld. Kč

Podporované aktivity v rámci specifického cíle 1.4:

• analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření,
• budování, rozšíření a zkvalitněni varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na celostátní úrovni, digitální povodňové plány,
• budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni, digitální povodňové plány.