Rukověť starosty

13. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

 

Související postupy pro řešení typických situací:

·         01 Odchyt volně pobíhajících psů

·         02 Oblast ochrany zvířat

·         06 Povolování kácení dřevin rostoucích mimo les

Související vzory dokumentů:

·         13 Rozhodnutí o kácení dřevin rostoucích mimo les (s povinností náhradní výsadby)

·         14 Rozhodnutí o kácení dřevin rostoucích mimo les (bez povinnosti náhradní výsadby)

·         43 Dopis majiteli volně pobíhajícího psa

 

Obsah kapitoly:

10.1     Ochrana životního prostředí

10.2     Odpady, kanalizace, vody

10.2.1  Odpadové hospodářství

10.2.2  Kanalizace

10.2.3  Vody

10.3     Ochrana zvířat

10.4     Lesy a ochrana zeleně

10.4.1  Lesy

10.4.2  Údržba zeleně

 

Životní prostředí se dá definovat jako prostor pro život, který je ovlivněn působením složek – vody, vzduchu, hornin, půdy, energie, ekosystémů a organismů. Kvalita života obyvatel planety je těmito složkami, potažmo jejich kvalitou, nesmírně ovlivněna.

V minulosti se při rozvoji hospodářství na životní prostředí nebral zřetel. Jeho kvalita se zhoršovala. Dá se říci, že stoupající hospodářský rozvoj má negativní dopad na životní prostředí. Existuje přímá úměra mezi vývojem ekonomiky a stavem životního prostředí.

Všechny již zmiňované složky životního prostředí jsou v současnosti větší či menší měrou postižené a znehodnocené. S rozvojem průmyslu v padesátých letech minulého století došlo k znečištění ovzduší. To bylo v některých lokalitách velmi špatné. Tento jev se bohužel v některých oblastech nelepší, jen zdroje znečištění se léty změnily.

Půda intenzivním způsobem zemědělství erodovala a je zamořena chemickými hnojivy. V některých lokalitách je trvale nebo dočasně znehodnocena. Fenoménem dneška jsou brownfieldy, tedy pozemky, areály nebo objekty, které se v současnosti nevyužívají, jsou zanedbané a jejich regenerace je finančně velmi náročná nebo nemožná.

V oblasti čistoty vody v nádržích a vodních tocích došlo ke zlepšení odkanalizováním obcí, bohužel však stále dochází k velké eutrofizaci (přemnožení sinic a řas a v jeho důsledku úbytku kyslíku ve vodě) a acidifikaci (překyselení) používáním nadměrného množství dusíku a fosforu při hnojení polí.

Masivní výstavbou v posledních dvaceti pěti letech došlo k poměrně velké fragmentaci území. Došlo k velkému rozvoji dopravní infrastruktury a zabírání zemědělského půdního fondu pro rozvoj obcí. V jejím důsledku pak dochází k narušování přirozených stanovišť flory a fauny a tím k zániku jejich biotopů. Zástavbou došlo k narušení přirozené retence a infiltrace vody v území. Změnily se odtokové poměry, v této souvislosti dochází k častějším lokálním záplavám.

Z výše uvedených důvodů je vyvíjen tlak na zlepšování stavu životního prostředí v návaznosti na udržitelný rozvoj. Tyto tlaky sílí vlivem globální změny klimatu, na kterou vědci už léta upozorňují.

Oblast životního prostředí je rozsáhlá, proto je legislativně vymezena mnoha zákony. Pro obce těmi nejdůležitějšími jsou:

  • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí,
  • zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon,
  • zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb., k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích,
  • zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech,
  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jeho prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení,
  • zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů,
  • zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
  • zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.