V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině.

Každé století, každá doba nese do svého začátku nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle a často bez jakéhokoliv řádného ponaučení se zbavuje názorů a představ minulosti s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby. Tato nová doba pak buduje názory nové, excelentnější, budící dojem pokroku, který je záhy neupotřebitelný a namnoze i marný jako u většiny předchozích generací. Žádná z těchto myšlenek (vizí) však ještě nepřekročila podmíněnost své doby. Pokrok moderní společnosti tedy nezačal a nespočinul v tom, že by v současné době žilo více geniálních myslitelů, národních vůdců, nárokujíce ve společnosti uplatňovat vyšší duchovní principy, na kterých jak všechny “Ústavy a listiny různých práv tvrdí, že stojí“, ale v tom, jak rychle dokázala společnost proměnit kulturní, společenské, politické, technické znalosti na materiální hodnoty globálního rozměru.

Aktéři regionálního rozvoje nejsou dnes tak jako v minulosti spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou často mimo území obce, kraje či státu. Procesy postupující privatizace téměř všeho veřejného nebo jinak „národního majetku“ v kombinaci s rozrůstajícím se celosvětovým globálním trhem, kterého se často bohužel účastníme v roli pěšáků, tak snižují možnosti občanů a zástupců veřejné správy, zásadně a ve svůj nebo tedy v náš prospěch regulovat nebo alespoň ovlivňovat procesy v území.

Jedním z důvodů, které vedly zadavatele k potřebě vytvořit „Rukověť starosty“, je nutnost reagovat na zvýšený tlak na představitele malých obcí a poukázat na proměny společnosti, na jejichž pozadí vyvstávají nová sociální a bezpečnostní rizika se kterými se občané, starostové a zastupitelé obcí potýkají a posílit jejich každodenní činnost. Požadavky na změny se objevují v oblastech řízení politiky státu, způsobu poskytování veřejných služeb a jejich legitimizace, zvyšují se nároky na vzdělanou a efektivní veřejnou správu. Do života obcí zasahují neregulovatelné a extrémní požadavky globálního trhu práce, nerovnoměrné přerozdělování ekonomických zdrojů ve společnosti, zásadní změny na potřeby ve vzdělávání.

Krokem k tomu, aby se mohlo vedení obce těmito zvýšenými požadavky zabývat, je potřeba jejich definování a stanovení kompetencí, nových či obnovených možností rozvoje. Důležitou částí rukověti je popis stávajícího právního prostředí, ve kterém starosta obce působí. Je nutné seznámit se s celospolečenskými změnami a novými procesy v území, které dopadají na život v obci. Pro pochopení události vyvolávající současný stav je potřeba provést exkurzi do historie a nalézt zde příčiny událostí, které zrodily moderní stát a položily základy moderní veřejné správy, do jejíchž rukou je vložena veřejná moc. Dále bude věnována pozornost současnému členění územní veřejné správy. Budou popsány typy obcí z hlediska přenesené působnosti a vysvětlíme si, jaké mají práva, povinnosti a kompetence v území včetně řešení krizových stavů. Pozornost bude věnována konkrétně starostům a místostarostům, zastupitelstvu, radě obce a odpovíme si na otázku, co jejich mandát vyžaduje. Uvedeme zde, k čemu slouží veřejnoprávní smlouvy. K zásadám dobrého managementu patří také znalost „Metod kvality řízení ve veřejné správě“ a forem způsobů řízení obce. Na závěr je nutné zhodnotit možnosti starostů jak situaci zmírnit, ovlivnit či alespoň stabilizovat.

Cílem rukověti je provést starostu nejen stávajícím právním prostředím v obcích ČR, ve kterém, starosta obce působí, ale také zaměřit se na podporu efektivity a výkonu činnosti starostů a místostarostů obcí 1. typu seskupením důležitých informací a podpůrných materiálů. V České republice je těchto obcí 5 857.

V rámci „Studie individuálních schopností starostů obcí 1. typu „ proběhl na území České republiky ve spolupráci se starosty obcí 1. typu kvantitativní dotazníkový průzkum zaměřený na každodenní problematiku a činnosti, které je nejvíce obklopují. Dále následoval kvalitativní průzkum ve vybraných obcích pro širší zrcadlení každodenních obtíží a vymezení potřebných oblastí, které potřebuje starosta znát. Za jedinečný vhled do svého pracovního života, který starostové obcí poskytli, stejně tak za vlídné přijetí zde všem děkujeme. V České republice za posledních 20 let nebyl takto rozsáhlý průzkum proveden.