Kdo a na základě jakého právního předpisu provádí u obcí 1. typu kontrolu povinnosti uveřejňovat smlouvy a mít profil zadavatele dle ZZVZ v případě zakázek malého rozsahu?

Zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) ukládá zveřejnit smlouvy s plněním nad 500.000,- Kč bez DPH na profilu zadavatele. Na rozdíl od zveřejňování dle zákona o registru smluv není sankcí za nezveřejnění smlouvy na profilu zadavatele neúčinnost smlouvy. Splněním zveřejňovací povinnosti dle zákona o registru smluv může být splněna i povinnost dle ZZVZ.

Dle Zákona o zadávání veřejných zakázek nemusí zadavatel v případě zakázky do 2.000.000,- Kč bez DPH (v případě stavebních prací pak do částky 6.000.000,- Kč bez DPH) postupovat dle zadávacích podmínek stanovených pro podlimitní a nadlimitní zakázky, ale může se pohybovat v režimu tzv. veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen VZMR). I tehdy je však povinen dodržovat pravidla stanovená §6 a §31 ZZVZ (zásady transparentnosti a přiměřenosti a dále rovného zacházení a zákazu diskriminace).

Z ustanovení §248 ZZVZ (zejména odst. 1, písm. e) a odst. 2) však vyplývá, že kontrolu nad zadáváním veřejných zakázek malého rozsahu nevykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), který jinak zastává roli státní instituce pro dohled a správu nad veřejnými zakázkami. Jsme tedy toho názoru, že ÚOHS dozor nad splněním výše uvedené povinnosti u zakázek malého rozsahu nevykonává.

 Obecně se kontrolní mechanismy ve státní správě řídí zákonem č. 320/2001 Sb., „O finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)“.  Pro kontrolu veřejných zakázek malého rozsahu lze také využít ustavené kontrolní, resp. finanční výbory obce (dle § 119, odst. 2 a 3 z.č. 128/2000 Sb.), jež však žádná sankční opatření realizovat nemohou. Jejich kontrolní činnost obecné podmínky správy obce (podmínky účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti vynaložených prostředků) definované v ustanovení § 38 téhož zákona.

Pokud by došlo ke kolizi se zákonem a byl vznesen podnět týkající se nakládání s cizím majetkem, mohl by zasáhnout teoreticky buď příslušný (zde krajský) finanční úřad, jež by zkoumal soulad s rozpočtovými pravidly (z. č. 218/2000 Sb., „Zákon o rozpočtových pravidlech...“, zejména §44; nebo také z. č. 250/2000 Sb. – „Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“, konkrétně §22); nebo Nejvyšší kontrolní úřad, jež by sledoval naplnění zákonných požadavků nakládání s cizím majetkem. Obdobnou možnost kontroly nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, dle něhož veřejné zakázky malého rozsahu jsou v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 písm. c) předmětem přezkoumání, prováděného každoročně krajským úřadem či auditorem nebo auditorskou společností.

Závěrem upozorňuji, že uveřejňování smluv  bývá kontrolováno též v rámci plnění dotačních podmínek. V případě nesplnění povinnosti může dotační orgán uplatnit redukci či vrácení dotace.

 /Odpověď zpracoval advokát v rámci projektu "Vzdělávání zástupců a zaměstnanců obcí I. typu 2018 – 21", reg.č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0010271, který je spolufinancován z EU./