Dobrý den, chtěl bych Vás tímto poprosit o odpověď na následující otázku. Včerejšího dne jsme se potkali po setkání starostů v Jihlavě, kde jsem se Vás ptal, co vše musí obsahovat dokument - Zveřejnění záměru prodeje obecního pozemku. Řekl jsem Vám, že jsem si myslel, že stačí záměr zveřejnit. Vy jste mi řekl, že již v samotném záměru musí být uvedeny podmínky prodeje tj. např. cena za m2 a pod. Dnes jsem se náhodou podíval na úřední desku naší pověřené obce, kde jsem našel oznámení (viz. přiložený dokument). Má tedy i pověřená obec oznámení záměru - špatně? Ještě jsem se Vás ptal na to, kde musí být zveřejněna - zakázka malého rozsahu nad 500.000,- Kč bez DPH. Vy jste mi řekl, že mi přepošlete seznam "zadavatelů"

Níže se pokusím vysvětlit postup obce při dispozici s obecním majetkem.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen jako „zákon o obcích“) rozlišuje právní jednání obce do dvou fází. V první fázi rozhodne příslušný orgán obce (zastupitelstvo, rada nebo starosta) o tom, zda bude právní jednání učiněno (tj. vytvoří vůli obce). Následně ve druhé fázi uskuteční zpravidla starosta obce konkrétní právní jednání jménem obce (tj. projeví vůli obce navenek). Právní jednání obce tedy vznikne až v okamžiku jednání starosty ve druhé fázi

Některým dispozicím s obecním majetkem musí předcházet zveřejnění úmyslu obce provést konkrétní majetkovou dispozici, tj. zveřejnění záměrupodle § 39 zákona o obcích. Obec je povinna záměr zveřejnit dříve, než o něm bude příslušný orgán obce rozhodovat. Záměr musí být uveřejněn nejméně po dobu 15 dnů předcházejících rozhodnutí orgánu obce o majetkové dispozici. Pokud obec v záměru nestanoví, kdy bude právní jednání (např. schválení a uzavření kupní smlouvy), nemusí toto rozhodnutí učinit bezprostředně po uplynutí 15 denní lhůty, ale rozhodnutí by mělo na oznámení záměru navazovat, a to i časově, tedy časový odstup mezi uveřejněním záměru a majetkoprávní dispozicí by neměl být nepřiměřeně dlouhý. Z důvodu transparentnosti lze doporučit, aby v takových případech záměr obce byl uveřejněn až do doby příslušného rozhodnutí o majetkové dispozici. Záměr nicméně ještě obec nezavazuje. Jde svou povahou o informativní úkon veřejnoprávní povahy. Je proto přípustné, aby obec nakonec i po uveřejnění záměru právní jednání neuskutečnila. Ovšem pro rušení a  zejména pak pro případné znovuzveřejnění záměru platí závěry Ústavního soudu, které požadují, aby postupy obce při nakládání s majetkem byly transparentní a aby se obec nedopouštěla nerovného zacházení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1167/11). To znamená, že zruší-li obec záměr a  následně jej znovu přijme a  zveřejní, musí mít k takovému postupu legitimní důvody a v žádném případě nesmí být v takovém postupu přítomná snaha upřednostnit určitého zájemce nebo naopak určitého zájemce takovým postupem vyloučit.

Záměr musí být zveřejněn i v případě, je-li zřejmé, že obec např. daruje nebo prodá nemovitý majetek konkrétní osobě, resp. je-li zřejmé, že žádní jiní zájemci své nabídky nepředloží.

Náležitosti záměru obce nakládat s nemovitým majetkem

Zákon o obcích nevymezuje specifické náležitosti záměru, pouze uvádí, že nemovitosti musejí být označeny podle zvláštního zákona, přičemž poznámka pod čarou odkazuje na zákon č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ze zákona o obcích ovšem lze dovodit, že záměr musí – aby byl určitý – konkrétně identifikovat nemovitosti a jednoznačně specifikovat majetkovou dispozici (např. prodej, pronájem apod.). Záměr by měl rovněž obsahovat náležitosti uvedené v § 111 zákona o obcích. Zvláštní náležitosti se však budou odvíjet od konkrétního zamýšleného právního jednání.

Tedy například při prodeji či darování majetku (např. za účelem sjednocení nemovitosti a pozemku pod nemovitostí, nebo např. za účelem směny pozemků v rámci narovnání hranic pozemků), kdy se nebudou podávat žádné nabídky a konkrétní osoba, na níž je majetek obce převáděn, není zpravidla nutné uvádět všechny specifické podmínky prodeje/darování.  

Naproti tomu, pokud bude zveřejňován záměr prodeje majetku, a o konkrétním zájemci se bude rozhodovat na základě podaných nabídek, a obec bude mít na prodej pozemku stanoveny konkrétní podmínky, některé např. specifické, apod., měly by být tyto podmínky dle našeho názoru zveřejněny, a to z toho důvodu, aby byl zachován rovný a nediskriminační přístup ke všem zájemcům o veřejný majetek, jak jej požaduje současná judikatura. Rozsah informací uveřejněných v záměru se liší případ od případu, není jistě třeba uveřejňovat celý návrh smlouvy, nicméně základní podmínky dispozice s majetkem by měly být uveřejněny, nebo by na ně alespoň měl záměr poukazovat a obec by měla umožnit případným zájemcům se s těmito podmínkami seznámit, byť to zákon přímo neukládá.

S ohledem na to, že zákon výslovně nestanoví povinnost uveřejnit v záměru veškeré podmínky prodeje nemovitého majetku, nelze bez dalšího shledat Vámi zaslaný záměr prodeje jako záměr odporující zákonu. Není mi např. známo, zda nemá obec v úmyslu prodat majetek konkrétnímu zájemci z nějakých specifických důvodů. Pokud ale mají být k prodeji podávány nabídky, mělo by to být dle našeho názoru v záměru uvedeno a obec by měla stanovit lhůtu k podání nabídek, která by neměla být kratší než 15 dnů od uveřejnění záměru, i když to nemusí způsobovat automaticky neplatnost smlouvy v důsledku nezveřejnění záměru, protože základní zákonné náležitosti zaslaný záměr splňuje.