Obec v loňském roce po dohodě s ÚP zřídila dvě pracovní místa v rámci veřejně prospěšných prací a každý měsíc na základě zasílaného výkazu obdržela příspěvek ve výši 2x15 000 Kč. V měsíci prosinci 2021 paní účetní sice zprávu na ÚP práce odeslala datovou schránkou, ale omylem přiložila jiný dokument. Takže na ÚP nedorazil správný formulář Vyúčtování mzdových nákladů VPP ... Žila v domnění, že je v pořádku a chybějících 30 000,- vedla v lednu jako pohledávku. Začala tuto pohledávku urgovat a pracovnice ÚP ji sdělila, že obec si za listopad o žádný příspěvek nepožádala. Paní účetní si vyhledala potvrzení o odeslání a zjistila, co se jí stalo. Náprava prý již není v současnosti možná. Kontaktovala jsem několik starostů z okolí o radu. Nikdo se však s tímto problémem nesetkal. Jak tuto situaci řešit? Nemohu to jen tak přejít. V jaké výši mám po ní žádat náhradu? Podle jakých zákonů postupovat? Děkuji za odpověď.

Ve Vámi popsaném případě bude záležet, zda je paní účetní zaměstnána obcí nebo zda poskytuje obci tyto služby jako extérní subjekt.

Pokud jde o první alternativu, kdy je účetní zaměstnancem obce, tak je třeba postupovat dle právní úpravy obsažené v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“). Dle ustanovení § 250 odst. 1 ZP je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, která mu byla způsobena zaviněným porušením povinností na straně zaměstnance, a to při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Je však třeba upozornit, že ustanovení § 257 odst. 2 ZP limituje rozsah náhrady škody způsobené zaměstnancem tak, že výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (způsob výpočtu je upraven v ustanovení § 351 a násl. ZP), byla-li škoda způsobena z nedbalosti. Jiný případ by byl, pokud by byla škoda způsobena úmyslně nebo např. pod vlivem alkoholu. V takových případech zmíněné omezení výše náhrady škody neplatí (ustanovení § 257 odst. 2 ZP). V případě, že by škoda byla způsobena úmyslně, což zřejmě nelze v tomto případě dovozovat, může zaměstnavatel uplatnit také nárok na náhradu ušlého zisku. Lze tedy shrnout, že pokud je účetní zaměstnána obcí, tak je třeba postupovat dle výše uvedených ustanovení zákoníku práce.

Pokud je však účetní obce extérním subjektem, pak se domníváme, že by bylo třeba domáhat se náhrady škody dle právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v němž je náhrada škody upravena zejm. v ustanovení § 2909 a násl. V takovém případě není náhrada škody limitována jako v případě zaměstnance.

/Odpověď zpracoval advokát v rámci projektu "Vzdělávání zástupců a zaměstnanců obcí I. typu 2018 – 21", reg.č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0010271, který je spolufinancován z EU./