Dobrý den. Pojišťovna (Česká průmyslová pojišťovna) nám poslala výzvu k úhradě zdravotního pojištění včetně penále. Pojišťovna provedla kontrolu plateb za účetní období 1.10.2012 do 10.6.2019. Je 7 let normální doba? Oni nejsou povinni po každém kalendářním roce upozornit na dluh? 7 let nechat schválně naskakovat penále ne dluhu, který vznikl nedopatřením.

Hrazení zdravotního pojištění řeší zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění“), promlčení dlužného pojistného poté konkrétně v § 16. Podle tohoto ustanovení se právo předepsat dlužné pojistné promlčuje (od 1. 12. 2011) za 10 let ode dne splatnosti, proto pojistné, které je předepsáno 7 let po splatnosti není promlčené a pojišťovna může takové dlužné pojistné vymáhat. Stejně je to se zmíněným penále, jelikož podle § 19 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění se u otázky promlčení penále postupuje stejně jako u pojistného. Pro případ vymáhání dlužného pojistného po jeho předepsání, je stanovena samostatná promlčecí doba, která podle § 16 odst. 2 zákona o pojistném a všeobecné zdravotní pojištění činí 10 let od právní moc platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.

Z vašeho dotazu vyplývá, že dosud nedošlo k předepsání dlužného pojistného platebním výměrem podle § 53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) nebo výkazem nedoplatků podle § 53 odst. 2 až odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Promlčecí doba se vztahuje až na toto předepsání, nikoliv výzvu k úhradě. Samozřejmě ovšem penále se k danému dluhu přičítají až do dne zaplacení. V případě promlčení je třeba dát pozor také na přerušení promlčecí lhůty podle věty druhé § 16 odst. 1 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Podle tohoto ustanovení počíná běžet nové promlčecí lhůta ode dne, kdy se plátce pojistného dozvěděl o tom, že byl proveden úkon směřující ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření.

Žádný zákon neukládá zdravotním pojišťovnám povinnost upozorňovat dlužníky na dlužné pojistné. Tento závěr vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudky sp. zn. 6 Ads 16/2006-143 a sp. zn. 6 Ads 17/2006-149) a Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 1701/2007). Ústavní soud v bodu 16 tohoto nálezu vyložil, že: „Předpokladem předepsání dlužného pojistného není povinnost zdravotní pojišťovny prokázat, že nebyla "po dobu dluhu" nečinná, ani to, že každoročně stěžovateli dlužné částky oznamovala. Právo předepsat dlužné pojistné má zdravotní pojišťovna do té doby, než uplyne promlčecí lhůta uvedená v § 16 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.“ A dále: „Promlčecí lhůta slouží zdravotní pojišťovně mj. k tomu, aby během jejího plynutí mohla kontrolou prověřit, zda si plátce správně stanovil vyměřovací základ, jakož i výši pojistného a jeho placení. Zjistí-li při kontrole dlužné pojistné, může je předepsat (a to pravomocně - viz č. 1240/2007 Sb. NSS), pokud ještě neuplynula lhůta stanovená v § 16 odst. 1 citovaného zákona.“

Možností, jak se vyhnout placení penále je také podání žádosti o odstranění tvrdosti podle § 53a zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy žádosti o prominutí penále. Tuto žádost je možné podat nejpozději do dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým bylo penále předepsáno. Pokud se jedná o výkaz nedoplatků je tuto žádost třeba podat do 8 dnů od jeho doručení. Na prominutí ovšem není právní nárok a každá žádost se tedy posuzuje individuálně (zejména zaplacení platby pod jinými platebními údaji, finanční a sociální situace, předchozí bezproblémovost). Pro kladné vyřízení je také nutné, aby měl plátce zaplacené pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí penále.