Právní poradna


Název: prodej dřeva z obecních lesů
Otázka

Dobrý den, chci se zeptat, zda je možné, aby místostarosta obce, který má jako soukromá osoba firmu na zpracování dřeva, prodej palivového dřeva prodával přes svoji firmu dřevo, které je majetkem obce (původ dřeva je z obecních lesů). Tzn. obec vytěží dřevo - místostarosta ho prodá jménem své firmy dalšímu zpracovateli (např. pile) - obec vystaví FA na danou částku místostarostovi - místostarosta obci FA uhradí jakmile mu zpracovatel zaplatí. Mohla by být tato činnost považována za střet zájmu? Je třeba, aby případná takováto činnost byla schválena zastupitelstvem obce nebo stačí podnět ze strany starosty. Děkuji.


Odpovídal/upravoval Pacholíková Marcela 01.07.2019

Odpověď:

V záležitostech hospodaření obce je nutné vycházet zejm. z § 38 a násl. Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“). Podle § 38 odst. 1 zákona o obcích musí být majetek obce využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Podle § 39 odst. 2 zákona o obcích dále při úplatném převodu majetku musí být cena sjednávána jako cena obvyklá. Odchylka od ceny obvyklé (v případě, že je cena nižší) musí být zdůvodněna.Pokud by tomu tak nebylo, byla daná smlouva absolutně neplatná.V případě, že nakládání s obecním majetkem (vytěženým dřevem) splňuje podmínky těchto ustanovení (jinak řečeno, pokud je dřevo prodáváno za cenu obvyklou a není jiný, výhodnější způsob, jak dřevo využít), nelze v jednání obce spatřovat nezákonnost a taková smlouva by byla platná. Samozřejmě za situace, že by pro obec bylo výhodnější např. prodávat dřevo přímo pile, bez prodeje místostarostovi a nebyl by ani jiný důvod, proč nakládat s majetkem takovým způsobem, jednalo by se v takovém případě o porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a hrozilo by jak trestní stíhání odpovědných osob, tak náhrada vzniklé škody, jelikož s majetkem obce není nakládáno v souladu s § 38 odst. 1, příp. i § 39 odst. 2 zákona o obcích.

Střet zájmů daného místostarosty je otázkou odlišnou. Místostarosta obce je podle § 2 odst. 1 písm. q) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen „zákon o střetu zájmů“) tzv. veřejným funkcionářem příp. § 2 odst. 1 písm. p) zákona o střetu zájmů, pokud je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn. Na veřejné funkcionáře dopadá § 3 zákona o střetu zájmů, který ve svém odst. 1 obsahuje obecné formulace o povinnosti veřejného funkcionáře zdržet se jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon funkce a v odst. 2 poté obsahuje zákaz upřednostňování osobního zájmu veřejného funkcionáře před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit (v tomto případě tedy zájem obce na správném hospodaření s jejím majetkem). Jelikož místostarosta obce nespadá pod výčet veřejných funkcionářů v § 4 odst. 1 zákona o střetu zájmů, neuplatní se na něj zákaz podnikání a provozování jiné samostatně výdělečné činnosti.

Dalším ustanovením, které se na danou věc vztahuje je § 8 zákona o střetu zájmů (jelikož je místostarosta veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů uplatní se na něj toto speciální ustanovení namísto § 83 odst. 2 zákona o obcích). Podle tohoto ustanovení je veřejný funkcionář povinen při jednání orgánu územního samosprávného celku, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem. Toto oznámení se podává ústně v průběhu jednání, nejpozději před hlasováním v dané věci a toto oznámení je vždy součástí zápisu. Pokud by taková povinnost splněna nebyla bude se jednat o přestupek podle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o střetu zájmů. Takový poměr k dané věci ovšem neznemožňuje dané osobě účastnit se zasedání (schůze) ani na něm hlasovat, tedy hlasování nelze na tomto podkladě

Co se týče rozhodování o dané majetkové dispozici obce, je působnost zastupitelstva obce rozhodovat o právních jednáních vymezena v § 85 zákona o obcích. Daný případ zřejmě nespadá ani pod jeden z vyjmenovaných případů. Daná věc tedy spadá pod zbytkovou pravomoc rady obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích (příp. starostovina základě § 99 odst. 2 zákona o obcích,pokud rada volena není,). To samozřejmě nebrání tomu, aby si zastupitelstvo vyhradilo pravomoc rozhodovat o této záležitosti na základě § 84 odst. 4 zákona o obcích.