Otázka
Jak máme postupovat (nebo jsou nějaké možnosti), když během realizace stavby (sportovní areál za 9,5 mil Kč) jsme zjistili, že jsou nutné vícepráce, ale jde o takové práce, které měl projektant předpokládat a zapracovat je do projektu a neuvedl je a nepočítal s nimi ani do výkazu výměr a měly tam být. Bohužel ani stavební úřad nezjistil závady a vydal stavební povolení. Zatím to vypadá na vícepráce za 1 - 1,5 mil Kč, takže pan starosta má teď velké starosti. Děkuji.
Odpovídal/upravoval | Tomová 06.08.2018 |
Odpověď:
Bez znalosti konkrétní smlouvy o dílo a zadávací dokumentace se nelze přesně ke konkrétnímu možnému postupu v tomto případě vyjádřit. Rovněž je otázkou, zda projektová dokumentace byla vypracována projektantem a následně předána zhotoviteli či byla projektová dokumentace součástí smlouvy o dílo.
Dodatek ke smlouvě o dílo
Podle § 222 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání „bez provedení nového zadávacího řízení“, přičemž zmíněné ustanovení dále obsahuje výčet případů, kdy se o podstatnou změnu závazku nejedná. Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jsou-li nezbytné vícepráce nutné k dokončení díla. Není nutné zadávat provedení těchto prací v novém zadávacím řízení, ale hledí se na tuto skutečnost jako na nepodstatnou změnu smlouvy, jež je v určitém rozsahu obecně zákonem připuštěna. Nutnou potřebu víceprací tak již není nutné řešit zadáním v jednacím řízení bez uveřejnění, ale možností uzavření pouhého dodatku k uzavřené smlouvě s daným zhotovitelem. Ustanovení § 222 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek určuje podmínky, kdy se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele:
* není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,
* by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů,
* hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku.
Nutnost změny stávající smlouvy je vyvolána především nutností plnění původním dodavatelem s ohledem na potřebu dokončit původní plnění (dokončit dílo). Změna dodavatele by pak představovala složité organizační a technické činnosti, přičemž lze předpokládat, že ve vztahu ke stavebním pracím je jakákoliv změna organizačně a finančně náročná – lze uvažovat např. o předávání staveniště, problematiku spojenou s vlastnictvím stavebního materiálu, stavebních strojů, otázku nového zadávacího řízení, stavební a technologické lhůty atd. Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle odstavce 5. Je vyžadováno (odstavec 8 uvedeného ustanovení) uveřejnění takové změny ve Věstníku veřejných zakázek a případně též v Úředním věstníku EU postupem podle § 212, a to ve lhůtě 30 dnů od provedení změny. Změnou je přitom třeba rozumět provedení změny závazku (tedy podpis druhé smluvní strany na změnovém listu, dodatku apod.), nikoliv fyzické provedení změny.
Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek se rovněž nepovažuje taková změna, jejíž hodnota nepřesahuje 50 % původní hodnoty závazku, přičemž tato změna opět nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky a hlavně její potřeba musela vzniknout v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Tyto dodatečné stavební práce, dodávky či služby však už nemusí být nezbytné pro provedení původních stavebních prací či pro poskytnutí původních služeb či dodávek.
Ustanovení § 222 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek se v jistých ohledech shoduje s ustanovením § 222 odst. 5, nicméně je nutné spatřovat jeden zásadní rozdíl, a to, že § 222 odst. 6 neváže tuto změnu na osobu původního dodavatele a na nezbytnost k provedení původních prací nebo poskytnutí původních služeb či dodávek. Zároveň na rozdíl od § 222 odst. 5 je potřeba této změny vázána na vznik v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Nicméně, i s ohledem na znění § 222 odst. 10 lze dojít k závěru, že změna smlouvy sice není výslovně vázána na původního dodavatele z důvodu nemožnosti změny (z ekonomických a technických důvodů), ale změna smlouvy by měla být provedena opět s původním dodavatelem.
Celková hodnota změny
Limit na vícepráce ve výši 50 % původní hodnoty závazku je však ve skutečnosti omezen. Zároveň se totiž zavádí souhrnný 30 % limit hodnoty víceprací a tzv. jiných změn smlouvy, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Pro účely výpočtu tohoto celkového 30% limitu zadavatel nově smí započítávat tzv. méněpráce (stavební práce, služby nebo dodávky, které nebyly v důsledku změny smlouvy realizovány). Zadavatel tedy musí: 1) posoudit, zda vícepráce nepřesahují 50% limit (v této fázi méněpráce zohledňovat nesmí); a 2) v další fázi posoudí, zda hodnota víceprací v součtu s případnými jinými změnami smlouvy a s odečtením méněprací nepřesahuje 30% limit. Celkově v souhrnu tedy změna v podobě víceprací nesmí přesáhnout limit 30 % původní hodnoty zakázky.
K projektové dokumentaci
Pokud je zpracování potřebné projektové dokumentace součástí díla, pak otázky týkající se odpovědnosti za její zpracování mezi objednatelem a zhotovitelem nemohou vyvstat. Uvedené níže tedy platí pro situaci, kdy projektová dokumentace je vypracována projektantem pro objednatele a ten ji v souladu se smlouvou o dílo předává zhotoviteli, který dle ní realizuje dílo a případně ji upravuje, doplňuje, či rozpracovává do dalších podrobností za pomoci svého projektanta. Vztah mezi projektantem a objednatelem je závazkovým vztahem ze smlouvy o dílo, jejímž předmětem je právě projektová dokumentace. Projektant tak nese odpovědnost za případné vady projektové dokumentace dle ustanovení občanského zákoníku o vadách díla. Odpovědnost projektanta upravuje i stavební zákon, dle kterého je projektant odpovědný za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Pokud tedy projektantem dodaná projektová dokumentace, případně stavba dle ní realizovaná, má nedostatky v rámci výše uvedeného, uplatní se občanskoprávní, správní a v některých případech i trestní odpovědnost projektanta založená stavebním zákonem.
Pokud je projektová dokumentace zpracovaná projektantem pro objednatele následně předána objednatelem zhotoviteli jako podklad pro realizaci stavby předpokládaný smlouvou o dílo je nutné upozornit na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, ze které plyne, že jednou z elementárních povinností objednatele vyplývajících ze závazkového vztahu založeného smlouvou o dílo patří povinnost umožnit zhotoviteli nerušeně provést dílo sjednaným způsobem a ve sjednaném čase. Taková povinnost objednatele zahrnuje též součinnost nutnou k tomu, aby zhotovitel mohl splnit svoji
povinnost provést dílo. Nezajištění stavební připravenosti, neopatření stavebního povolení či neúplnost projektové dokumentace pak představují porušení této povinnosti ze strany objednatele. Nejvyšší soud České republiky dovodil, že v tomto případě nejde o nevhodnou povahu věci či příkazu, který dal objednatel zhotoviteli k provedení díla ani o skrytou překážku týkající se místa, kde má být dílo provedeno, dle Nejvyššího soudu České republiky se v takovém případě jedná o porušení povinnosti poskytnout potřebné spolupůsobení.
Nelze však vyloučit, že v uvedeném případě s ohledem na dispozitivnost úpravy smlouvy o dílo, mohlo být mezi objednatelem a zhotovitelem například ujednáno, že zhotovitel prohlašuje, že předložená dokumentace je pro realizaci díla zcela dostačující.