Měli jsme pohledávku z titulu nezaplacených poplatků za odpad k 31.12.2018 ve výši cca 7tis.Kč vůči jedné osobě v obci, která každoročně zaplatila jen část poplatku, jelikož jsme ji přistoupili na splátkový kalendář, který pak ale sama nedodržovala, dluh narostl a byla nám vyčítána nečinnost a nevymáhání. Přistoupili jsme tedy k vymáhání. Po oslovení na součinnost třetích osob jsme zjistili, že dotyčné je vyplácen invalidní důchod v zabavitelné výši, což nám přišlo z ČSSZ písemně. Byl vydán exekuční příkaz 30.1.2019, který nabyl právní moci 26.2.2019 a bylo vše zasláno na ČSSZ a čekali jsme na odpověď .Dne 10.4.2019 jsme se náhodou dověděli, že dotyčná osoba si požádala o "oddlužení" 28.2. a bylo možné se přihlásit do 30.3.2019 na Okresní soud s naší pohledávkou vůči této osobě, což se nám potvrdilo na stránkách "Justice.cz", ale my jsme se ve lhůtě bohužel nestihli přihlásit, netušili jsme, že to je možné a ČSSZ, která o všem věděla prý není povinna nás o tom informovat. Chceme se tedy zeptat, exekuční příkaz na ČSSZ jsme nestahovali, ale zřejmě nám dotyčná již nic z dluhu nezaplatí, jaký máme teď volit postup? Pohledávku-exekuční příkaz na ČSSZ odvolat a v účetnictví zrušit ?? Je velmi malá pravděpodobnost, že by nám dobrovolně chtěla dluh doplatit. Děkujeme za pomoc a radu

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) ve svém § 175 vymezuje možné způsoby vymáhání nedoplatků na místních poplatcích. Jedním z těchto způsobů je uplatnění v insolvenčním řízení. § 242 až 245 daňového řádu poté upravují vztah k insolvenčnímu řízení. Podle § 242 odst. 1 daňového řádu a obdobně podle § 168 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „insolvenční zákon“) jsou místní poplatky pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku. Toto ovšem není zde uvedený příklad, jelikož ke vzniku povinnosti došlo ještě před rozhodnutím o úpadku, v takovém případě je nutné pohledávku do insolvenčního řízení přihlásit.

Na základě přechodného ustanovení čl. II zákona č. 31/2019 Sb., se pro insolvenční řízení, která byla zahájena a ve kterých bylo vydáno rozhodnutí o úpadku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí dosavadní právní předpisy. Jelikož ze znění dotazu vyplývá, že již uplynula lhůta k přihlášení pohledávek, vycházíme z toho, že rozhodnutí o úpadku již bylo vydáno. Na základě § 136 odst. 3 insolvenčního zákona proto činila lhůta stanovená rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek 30 dnů, a to za předpokladu, že toto rozhodnutí bylo spojeno s rozhodnutím o povolení oddlužení, což taktéž vyplývá ze znění dotazu.

Insolvenční řízení je podle §97 odst. 1 insolvenčního zákona zahájeno dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu, ten musí zahájení insolvenčního řízení oznámit vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh - § 101 odst. 1 insolvenčního zákona.

Poté, co proběhne insolvenční řízení (po rozhodnutí o povolení oddlužení), soud buď oddlužení schválí, nebo neschválí. Pokud bude oddlužení schváleno a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, soud dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Toto osvobození se podle § 414 odst. 2 insolvenčního zákona vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ačkoliv tak měli učinit. Dlužník tak v tomto případě nebude mít nadále povinnost platit pohledávky v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, a ty tedy již nebudou moci být ani vymáhány. Na okraj poznamenáváme, že dané pohledávky takovým rozhodnutím nezaniknou, pouze je dlužník osvobozen od jejich placení. Kdyby se tedy v budoucnu přeci jen rozhodl i po osvobození pohledávky zaplatit, nejednalo by se o plnění bez právního důvodu, tedy o vznik bezdůvodného obohacení.

V insolvenčním řízení se přihlašují i pohledávky, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 173 odst. 2 insolvenčního zákona). Z § 173 odst. 1 poté vyplývá, že k přihláškám podaným po lhůtě soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Tedy nepřihlášenou pohledávku není později možné přihlásit dodatečně. Pokud tak správce místního poplatku pohledávku nepřihlásí, nebude tato v insolvenčním řízení uspokojována.

• 243 odst. 1 daňového řádu stanoví, že po zahájení insolvenčního řízení lze daňové řízení zahájit a v celém řízení pokračovat, výjimkou je daňová exekuce, kterou sice lze nařídit, ale nelze ji provést. Obdobně stanoví i § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona. Toto omezení platí samozřejmě i po schválení oddlužení, jelikož podle § 109 odst. 5 insolvenčního zákona trvají účinky zahájení insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, není-li stanoveno jinak. Insolvenční řízení v případě oddlužení (pokud je oddlužení schváleno a řádně probíhá) končí v souladu s § 413 insolvenčního zákona až právní mocí rozhodnutí soudu o vzetí splnění oddlužení na vědomí.

Řešením situace v daném případě, kdy správce daně nestihl přihlásit svoji pohledávku do insolvenčního řízení (po povolení oddlužení), tedy zřejmě bude prozatím exekuční příkaz nerušit, pouze by bylo nutné nevyplácet prováděné srážky. Pokud by totiž nedošlo ke schválení oddlužení nebo bylo rozhodnuto o zrušení schváleného oddlužení, a nebylo by rozhodnuto o jiném způsobu řešení úpadku (tedy insolvenční řízení by bylo zastaveno), stále může být původní nedoplatek vymáhán.

Od schválení oddlužení má dispoziční oprávnění k příjmům a majetku dlužník (§ 408 a 409 insolvenčního zákona), exekuční příkaz ovšem není třeba rušit ani poté, jelikož blokace majetku pominula právní mocí usnesení o schválení oddlužení, a to po dobu trvání účinků oddlužení, jak vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp zn. 20 Cdo 2775/2018, ze dne 5. 12. 2018.

Na závěr upozorňujeme, že i poté, co by soud dlužníka případě usnesením osvobodil od placení pohledávek (jak bylo rozebráno výše), může za splnění podmínek v § 417 insolvenčního zákona být dlužník tohoto osvobození zbaven, v takovém případě by se opět otevírala možnost vymáhat daný nedoplatek.